Historie

Součástí povinné tělesné výchovy byly od počátku letní a zimní výcvikové kurzy, kterých se zúčastňovali studentky a studenti 1. a 2. ročníku. Letní kurzy byly téměř 30 let pořádány ve stanové základně v Dolánkách u Turnova v prostředí Českého ráje, odkud byly přeneseny počátkem 80. let 20. století na Branžež a do Drhlen a později do Sedmihorek. Z Českého ráje se základní letní kurzy přesunuly v posledních letech do Stráže pod Ralskem, kde probíhají až doposud. K tradičním letním kurzům vždy patřily kurzy vodácké, cykloturistické a vysokohorské turistiky. Pro konání zimních kurzů využívala škola především středisek v nedalekých Krkonoších a dále budovy výcvikového střediska v Bedřichově v Jizerských horách, kterou do roku 1990 vlastnila. Během dalších let katedra vystřídala několik jiných destinací, a to Rokytnici nad Jizerou či dokonce v zahraničí okolí rakouského Lienzu (lyžařská střediska Zettersfeld a Hochstein). Po celou dobu katedra zůstala věrná Bedřichovu, kde zůstává i nadále. Stejně tak Krkonoším, kde po Pražské boudě je naší hlavní základnou v posledních letech Žižkova bouda v Peci pod Sněžkou. Kromě základních zimních kurzů pořádá katedra i specifické kurzy bruslení, snowboardingu či například skialpinismu.

Podmínky pro provozování tělesné výchovy na vysoké škole v Liberci byly až do poloviny 80. let 20. století poměrně omezené. Škola vlastnila pouze 2 malé tělocvičny, 2 hřiště na volejbal a 1 malou posilovnu. Ostatní tělocvičné prostory jako bazén, tenisové hřiště, atletický stadion, fotbalový stadion a další tělocvičny si katedra ke své práci musela pronajímat. Změnu v tomto směru přinesla rozsáhlá výstavba započatá ve 2. polovině 70. let 20. století. Ta umožnila postupně otevřít v 1. polovině 80. let celý nově vybudovaný sportovní areál v libereckém Harcově. K tomu patřilo travnaté fotbalové hřiště s 300metrovou atletickou dráhou, ubytovna pro sportovce, 2 volejbalová hřiště, 3 tenisové kurty, velká tělocvična, malý gymnastický sál, posilovna a sauna. Součástí tohoto areálu bylo také nové zázemí pro KTV, do kterého se katedra v roce 1984 přestěhovala. Od 90. let 20. století pak ještě přibyla tělocvična na kolejním bloku C, která byla využívána zejména pro cvičení s hudbou a stolní tenis. Později se k ní připojily i rekonstruovaná sportoviště na kolejních blocích A a B. Celé zázemí KTV aktuálně prochází postupnou generální rekonstrukcí. Materiál pro pravidelnou povinnou, nepovinnou i kurzovní výuku byl zajišťován ze skladu sportovního náčiní a nářadí KTV, který byl při katedře postupně budován hned od jejího založení se snahou o zabezpečení nadstandardního vybavení a reflektování moderních trendů ve sportu.

Na povinnou tělesnou výchovu navazovala na vysoké škole v Liberci zájmová tělesná výchova a sportovní aktivity, zajišťované především Tělovýchovnou jednotou Slavia VŠ Liberec ve spolupráci s KTV. TJ Slavia VŠ Liberec vznikla současně s KTV již v roce 1953. Prvním předsedou jednoty byl student Josef Zedník. Do roku 1962 se v této funkci vystřídalo 6 studentských předsedů. V dalších funkčních obdobích jako předsedové působili již pouze akademičtí funkcionáři školy. Tělovýchovná jednota měla původně 80 členů sdružených v 5 oddílech: lyžování, volejbalu, basketbalu, fotbalu a ledního hokeje. S růstem vysoké školy rostla i členská základna jednoty. Za dobu existence TJ Slavia VŠ Liberec pracovalo pod její hlavičkou celkem 22 oddílů v různých sportech. Rozsáhlou činnost tělovýchovné jednoty v minulém století dokumentuje účast v soutěžích Československého svazu tělesné výchovy a sportu. Ve 2. polovině 50. let se družstva zúčastňovala okresních a krajských soutěží. Pak se postupně propracovávaly až do soutěží republikových a celorepublikových. Jednalo se o družstva oddílů volejbalu, basketbalu, lyžování, orientačního běhu, karate a badmintonu. V současné době není propojení s TJ Slavia VŠ Liberec a KTV tak těsné a zájmový sport nahradilo Akademické sportovní centrum KTV založené v roce 2006. Akademické sportovní centrum realizuje pravidelné sportovní lekce v různých sportech a organizuje dlouhodobé sportovní ligy (zejména basketbal, florbal, fotbal a volejbal) i jednorázové sportovní turnaje.

KTV v dřívější spolupráci s TJ Slavia VŠ Liberec a v současné době samostatně zajišťuje účast studentů na přeborech VŠ a akademických mistrovstvích v jednotlivých sportech. Tyto sportovní soutěže také sama organizovala a organizuje, a to především v tradičních libereckých sportech, jako je volejbal, basketbal, badminton, orientační běh a lyžování. Vysoká škola v Liberci pořádala zimní část Československé univerziády dvakrát: v roce 1969 a v roce 1985. V roce 1977 jí byla svěřena organizace skoku na lyžích a závodu sdruženého na mezinárodní univerziádě, která se konala ve Špindlerově Mlýně. V posledních době pak naše univerzita z velkých akcí hostila například České akademické hry v roce 2007 a 2014. TJ Slavia VŠ Liberec pořádala s KTV i řadu vlastních sportovních akcí, z nichž především tyto dosáhly dlouholeté tradice: Pochod 100 km Jizerskými horami za 24 hodin, Pohár mládeže ve skocích na lyžích při Libereckých výstavních trzích, Kritérium prvního sněhu v Bedřichově či Memoriál 17. listopadu v orientačním běhu. Na předních místech, co do počtu zájemců i úrovně dosažených výsledků, byly v Liberci vždy lyžování, volejbal, basketbal a orientační běh. V lyžování dosáhli liberečtí studenti nejvýznamnějších sportovních úspěchů i na poli mezinárodním. Například Kurt Hennrich obsadil 7. místo ve sjezdu na zimních olympijských hrách v Cortině v roce 1956, Petr Stiehl se stal v roce 1957 akademickým mistrem světa v obřím slalomu v Zakopaném, Antonín Kučera získal bronz jako sdruženář na mezinárodní univerziádě v Innsbrucku v roce 1968, Miroslav Hanus byl 3. v závodě sdruženém na mezinárodní univerziádě ve Špindlerově Mlýně v roce 1977, Michal Šiarnik se stal akademickým mistrem Rakouska v běhu na lyžích v roce 1979. Z posledních let se také můžeme pyšnit tituly akademických mistrů České republiky v kolektivních sportech a to jmenovitě ve volejbale mužů (2019) a v ledním hokeji (2021).

Vědeckovýzkumná činnost KTV je zaměřena zejména na problematiku hodnocení tělesného stavu a základních složek tělesné zdatnosti mládeže včetně modelování jejího dalšího rozvoje, funkční zátěžovou diagnostiku, psychomotoriku a na kinematickou analýzu pohybu. Tuto oblast činnosti velkou měrou podporovala Laboratoř sportovní motoriky, která byla od roku 2001 výzkumným pracovištěm KTV a nacházela se také ve sportovním areálu univerzity. V roce 2011 bylo pracoviště transformováno na Centrum sportovní medicíny, které však po nepříliš uspokojivé činnosti ukončilo svůj provoz v roce 2019. V současném období dochází k obnovení vědeckovýzkumné činnosti v rámci samostatné složky KTV pod názvem Centrum výzkumu motoriky člověka.

KTV se po celou dobu své téměř 70leté existence snažila propagovat zařazení pohybu do životního stylu studentek a studentů vysoké školy, a to jak prostřednictvím povinné, povinně-volitelné či volitelné výuky, tak zajišťováním možností pro zájmovou sportovní a pohybovou činnost včetně významné podpory akademických soutěží. Katedra si je vědoma aktuálnosti tohoto úkolu v současné i budoucí době, proto se iniciativně podílí na komplexní rekonstrukci univerzitních sportovišť jako atraktivního zázemí pro sportovní a pohybovou činnost zejména studentů a zaměstnanců Technické univerzity v Liberci a současně plánuje rozšíření nabízených studijních programů o navazující magisterské studium neučitelského charakteru.